Odhodlání, píli, nadšení, výsledky a akademické stipendium mám, ale to nestačí

Jmenuji se Elizabeth, je mi 20 let a pocházím z Prostějova. Vyrůstala jsem s maminkou a babičkou, která ve svých 55 letech onemocněla Alzheimrovou chorobou, a tak o ni má maminka začala pečovat a s tím jsme se ocitli v nelehké ekonomické situaci. 

Měla jsem ale to štěstí, že jsem byla přijata na University of San Francisco (USF), ale od uskutečnění mé vize mě dělí 450 tisíc korun. 

Navíc jsem zažila svoji prababičku, která mi vyprávěla příběhy ze svého života, který prožila převážně těžkou prací kolem hospodářství. Už tehdy to bylo pro mě inspirativní, a od té doby krůček po krůčku k mé vysněné profesi směřuji. 

Přesto, že finanční situace v naší rodině nebyla a není jednoduchá, bylo mi umožněno studium na gymnáziu Open Gate díky Nadaci manželů Kellnerových (TKFF) a mé rodině. Tady se mi doslova otevřely brány do světa vzdělání. Studium jsem ukončila dvěma maturitami – českou a mezinárodní. Některé vybrané předměty jsem studovala ještě navíc v rámci mezinárodního vzdělávání prostřednictvím Centra pro talentovanou mládež (ctm), díky stipendijní podpoře ctm. Čili kurikula jsem měla celkem tři. Bohužel, nadace TKFF se mě nerozhodla podpořit ve studiu na zahraniční univerzitě. Většinu svého volného času trávím oslovováním dalších nadací, sponzorů a grantových společností. Sama mám při studiu tři práce čili tři zdroje příjmů, ale to bohužel na pokrytí školného nestačí. V aktuální situaci si nemohu dovolit koupit ani kafe, opravdu všechny peníze jdou na studium. Proto i drobné částky jsou pro mě obrovskou pomocí, která mi umožní posunout se vstříc cíli.

Jednou z pro mě velkých zkušeností bylo přijetí na Harvard Letní Školu. 

Díky absolvování dvou vysokoškolských kurzů jsem získala celkem 8 vysokoškolských kreditů, které když uplatním spolu s kredity z mezinárodní maturity, výrazně mne to posune téměř do třetiny bakalářského studia, na nějž chci navázat studiem magisterským. Studovala jsem pod Harvardem vkuse téměř dva měsíce po dobu letních prázdnin spolu s neurovědami na Oxford Royale Academy, na kterou jsem za akademické výsledky a přínos komunitě obdržela poukaz. Zde pro mě největší výzvou bylo právě období, kdy jsem studovala tyto dva programy současně, což jsem mohla díky covidu, jelikož probíhaly online. Časový posun mě naučil efektivnímu time managementu, který jsem v následujícím školním roce, spolu s vědomostmi nabytými přes léto, mohla předat vrstevníkům a mladším spolužákům. 

Během tohoto letního kurzu na Harvardu jsem se dozvěděla o tom, jak širokospektré uplatnění veterina má. Nejvíce mě zaujala transplantace kmenových buněk, které mohou být využitelné ve veterinární i humánní medicíně, což se mi potvrdilo i během stáže v Akademii věd. Avšak mimo experimentální medicínu a vědní oblast se chci věnovat i klinické praxi. V tom, že je tato práce mým posláním mě utvrdily opakované stáže ve veterinární ordinaci v ČR.

Transplantace kmenových buněk stejně jako protonová léčba je velmi nákladná, a tak bych v budoucnu chtěla založit nadaci, která tuto léčbu (mimo jiné) zpřístupní. Za dobu mé praxe jsem poznala nespočet majitelů, kteří by tak rádi zachránili svého čtyřnohého člena rodiny a zajistili mu kvalitních život po dobu dalších několika let. Mnohdy je to realizovatelný plán, ale nejbližší pracoviště, kde potřebnou léčbu nabízí se nachází v Belgii.

V České republice vnímám veterinární medicínu bohužel stále jako stigmatizovaný obor, kdy podle laické veřejnosti je náplní práce očkování roztomilých štěňátek a koťátek. Ano, i to je součástí mé budoucí práce, ale kvalitní veterináři jsou potřeba i během epidemií (pandemií) a válečných nepokojů, v čemž nás bohužel posledních pár let historie utvrzuje. Tato profese také hraje výraznou roli ve zlepšování průmyslu a hospodářství. Když se zmíněná a jim podobná ošetření stanou dostupnými, tak kromě toho, že naši milovaní mazlíčci budou mít srovnatelnou zdravotní péči s tou naší, umožní to na příklad farmářům zacházet se zvířaty s větší etikou i pokorou, a ne jako se snadno vyměnitelnými stroji, což následně zvyšuje udržitelnost zemědělství. Dostupnost více ošetření a technologií navíc prodlužuje životnost zvířat a snižuje náklady na prodávané živočišné produkty, protože – zjednodušeně řečeno – farmáři nemusí zvíře poslat na smrt a kupovat nové, hned pokud onemocní. Pro studium v USA jsem se rozhodla proto, abych mohla po návratu do ČR, jakmile studium dokončím, inovativní ošetření a technologie nabízet. Další z mých cílů je založení veterinární fakulty v Praze.  

Věřím tak, že mé studium bude mít reálný dopad na společnost. Metody a technologie, popsané výše budu moci po studiu rozšířit i u nás a přispět tak nejen k záchraně a zkvalitnění životů vašich domácích mazlíčků, ale i ke vzdělávání dalších generací veterinářů, kteří budou mj. schopni řešit epidemické krize, chránit ohrožené druhy aj. Sama jsem se podílela na organizaci evakuace několika útulků z Ukrajiny, , a smekám před veterináři pracujících v polních podmínkách, kde zachraňují zvířata z rozbombardovaných útulků, evakuují ZOO, a dávají tak možnost ohroženým druhům se nadále rozmnožovat, odchytávají zvířata ve volné přírodě, a transportují i ta hospodářská, bez kterých by lidstvo jako takové nemohlo fungovat

USF je jedna z partnerských škol univerzity UC Davis, nejlepší veterinární univerzity v USA, kde bych ráda navázala magisterským studiem. Prosím, pomozte mi zrealizovat můj sen a zahájit studium na Univerzitě v San Francisku. Nejen že součástí studia jsou praktické laboratorní semináře a exkurze, ale profesoři na spolupracují na svých výzkumech se studenty, čímž se otevírá možnost skvělé práce a nasbírání zkušeností v oboru, což mě mimo finance obohatí i znalostně, ale zároveň pomůže zajistit to, abych si mohla USF co nejlépe financovat z vlastních příjmů, a tuhle sbírku bych tedy ráda pojala jako spoluúčastní odrazový můstek. 

I v případě, že nedojde k vybrání cílové částky v plné výši, budou veškeré shromážděné finance použity k výše uvedenému účelu – studia. V případě překročení cílové částky bude jistá míra financí použita k částečnému spolufinancování mého studia v příštím roce, a zbytek věnuji  Znesnaze21, protože věřím, že právě oni ví, kde jsou finance nejvíce potřeba a komu dokážou nejlépe pomoci v dané chvíli. 

Jsem moc vděčná za dosavadní podporu ať už v podobě financí, sdílení mé sbírky, nebo zpráv plných povzbuzujících slov od vás, kterým moje vize dává smysl.