Vše začalo v roce 2017 tímto příběhem :

měli jsme s kolegyní pracovní schůzku v Bolzanově ulici v Praze. Vystoupili jsme z metra a cestou přes park u hlavního nádraží jsem viděl vedle lavičky do klubíčka stočeného klučinu, evidentně v křeči a evidentně potřeboval pomoc. Kolegyně mě sice táhla pryč se slovy ať se na to vykašlu, že je to nějaký feťák nebo bezdomovec. Nedal jsem se, jednak jezdím s dětmi na tábory a za druhé jsem dokonce zdravotníkem červeného kříže a tak jsme zavolali sanitku a čekali na její příjezd. Mezitím mě napadlo, jak to, že voláme sanitku až my ? V davu lidí, který tudy proudí si nikdo nevšiml ? Dokonce proti nám chvilku před tím šli strážníci městské policie a ani oni nepomohli ?! Sanitka přijela velmi rychle, klučinu naložili a já poprosil lékaře, aby mi dal vědět, co se vlastně stalo ?

 Lékař volal během několika minut a řekl mi, že je to akutní zauzlení střev a že jde klučina rovnou na sál. Po několika dnech jsem šel do nemocnice na návštěvu. Nejprve mi ošetřující lékař řekl, že to bylo za „minutu dvanáct“ a že jsme mu zachránili život a pak jsem se od Samuela – tak se onen klučina jmenuje dozvěděl, že měl před čtrnácti dny osmnácté narozeniny, že mu v dětském domově udělali oslavu, pak dostal igelitku s osobními věcmi a zavřeli za ním vrátka s radou, aby šel na úřad práce. Nevěděl vůbec, co má dělat, tak šel za starostou městečka, kde byl v domově. Od starosty se dozvěděl, že pro něj nemůže nic udělat, aby jel do Brna a našel si ubytovnu a práci. Tak jel. Asi týden zkoušel štěstí v Brně, pak se dostal do Prahy. Se třemi tisíci, které dostal v domově na odchodnou toho moc neuděláte a navíc koho se mohl chytit v Praze na hlavním nádraží, takže kromě bydlení na ulici a aby přežil, tak proběhla i nějaká prostituce, takže díky pobytu na ulici, špatné hygieně i stravě a díky předchozí operaci slepého střeva, kterou Samuel podstoupil těsně před svými osmnáctinami a hlavně díky tomu, že se neměl na koho obrátit a o koho se opřít, tak jsme ho našli ve stavu, ve kterém jsme ho našli.

  Po operaci a asi dvoutýdenní hospitalizaci, během které jsme byli se Samuelem v kontaktu, mi jeho ošetřující lékař řekl, že bude Sama propouštět, ale že Sam nemá kam odejít a že po operaci, kterou má za sebou bude potřebovat pravidelnou stravu a hygienu a že se ještě minimálně dva týdny bude dávat do kupy a na ulici ho pustit rozhodně nemůže. Nemusel jsem dlouho přemýšlet a Sama jsem vzal k nám domů. Během čtrnácti dnů, co byl u nás jsme mu pomohli najít bydlení a práci. Dnes už je to šest let a Samuel se normálně zapojil, má přítelkyni, pracuje a pokud si s něčím neví rady má nás – svojí novou rodinu.

  Tento zážitek mě nenechal v klidu a začal jsem zjišťovat, jak to vlastně je s odchodem dětí z dětských domovů a jak to vlastně funguje. Nepochopíte, že stát vydává měsíčně nemalé prostředky za každého chovance v dětském domově, ale po dovršení jejich plnoletosti a dokončení školy tyto děti jen tak vypustí na ulici ?! Bezprizorní a bezmocné, netušící co mají dělat a kam mají jít ? Říkal jsem si, že to přeci nemůže být pravda a donutilo mě to začít něco dělat. Když nepomáhá stát, kdo tedy ?

  A proto se snažíme vytvořit v našem prvním projektu startovací byty pro "děti", které odchází z dětských domovů a nemají kam odejít a poskytnout jim tak nejen střechu nad hlavou, ale i pomocnou ruku v jejich prvních krocích do samostatného života v začlenění se do společnosti. Od nalezení práce, ale i naučit se všechny běžné věci pro nás ostatní, jako je jednání s úřady, co je složenka, vaření a péče o domácnost, prostě být pomocnou rukou na úspěšném vykročení mladého člověka z dětského domova a zamezit tak nejen bezdomovectví těchto mladých lidí, ale i dalším nežádoucím jevům.

A komu pomůžeme ? S trochou nadsázky celé společnosti ...... :-) Samozřejmě hlavně dětem z dětských domovů, které se bez opory při odchodu z dětského domova dostávají do opravdu neřešitelných situací a jejich start do samostatného života mají fakt pekelně těžký ........ I "děti", které odchází od svých rodičů to většinou nemají úplně jednoduché, ale mají tu rodiče a další příbuzné, kteří v případě potřeby se vším pomohou ........ Ve Světlé Hoře díky budoucí kapacitě startovacích bytů a formě sdíleného bydlení pro až 44 osob jsme schopni ročně pomoci řádově 100 - 150 "dětem" odcházejícím z dětských domovů a Světlou Horou to nekončí, chceme pokračovat v dalších projektech v rámci celé České republiky ..... 

Pomoci nám můžete nejen finančně, ale hledáme i dobrovolníky na práci s našimi svěřenci, ale také by nám pomohli šikovní řemeslníci. Další možná pomoc je v darování věcí, které už nepotřebujete, mám na mysli vše pro vybavení bytu od lžiček, hrnečků a skleniček, nádobí, záclon, peřin, povlečení, ručníků, nábytku, spotřebičů jako je pračka, lednička, mikrovlnka apod ..... prostě vše, co je potřeba pro vybavení bytu. Plánujeme také otevření dobročinného obchodu - bazaru se vším možným - tedy i s věcnými dary, které nevyužijeme přímo pro vybavení bytů a takto získané prostředky budeme používat pro podporu našich "dětí" ...... :-) A abych nezapomněl, pokud vlastníte jakoukoliv nemovitost kdekoliv v České republice vhodnou pro bydlení a není z části nebo vůbec využita, tak nám ji poskytnout do nájmu a pomoci nám tak vytvořit další kapacity. Pomůže i to, pokud máte volný pokoj a přijali byste "na byt" k sobě naše svěřence ..... :-) Pro více informací mě kontaktujte na emailu : spolekbdsvetlahora@seznam.cz , nebo mi volejte na tel.: 775269268. A ještě přidám číslo našeho transparentního účtu, kam můžete přispívat také : 2901958426 / 2010. 

  Všem kdo se jakkoliv zapojí předem mnohokrát děkuji a těšíme se na Vás ...... :-) Pojďte s námi pomáhat dobré věci. Odměnou Vám nebude jen dobrý pocit, ale třeba nový člen rodiny ..... :-) 

Na co budou peníze ze sbírky použity ?

 Na rekonstrukci bytového domu ve Světlé Hoře, kde vznikne 11 bytových jednotek, které nám umožní sdílené bydlení až 44 lidem a pokud by se nám povedlo vybrat více, tak na pořízení dalších bytů či alespoň jejich pronájmů. Na projektu ve Světlé Hoře pracujeme již tři roky, vše včetně stavebního povolení již máme, brzdí nás jen finance ...... Bohužel jsme přišli nejprve díky situaci s pandemií Covid a následně i s válkou na Ukrajině o investora a celý projekt zůstal na mrtvém bodě ...... :-(