Kolečko pro skvělého tátu Jirku

Ráda bych se s vámi podělila o náš příběh a zároveň i požádala o vaši laskavou pomoc.

Můj muž se jmenuje Jirka a je mu 33 let. Jeho start do života neproběhl bohužel moc šťastně, diagnóza zněla dětská mozková obrna a v důsledku toho je dnes osobou zdravotně znevýhodněnou s III. stupněm invalidity.

Přes všechny zdravotní trable se snaží žít tak normální život, jak jen zdravotní situace dovoluje. Je aktivní, činorodý, veselý, do všech aktivit se vrhá po hlavě. A tak se nám do toho štěstí narodila vloni v létě naše malá princezna Ellenka, která už začíná bedlivě prozkoumávat ten velký svět, který je všude kolem ní. A právě tady jsme si začali uvědomovat, že každou chvilku začne Ellenka chodit a my budeme muset řešit problém. 

Jelikož se venku Jirka pohybuje výhradně na vozíku a převážně s dopomocí druhé osoby, jsou naše rodinné procházky bohužel spíše „stezkou odvahy“ než poklidným výletem.

Naštěstí i tato zdánlivě nelehká situace má řešení jménem: EMPULSE F55 14. Jedná se o přídavný elektrický pohon, který se připne k mechanickému vozíku, ze kterého se rázem stane kompaktní elektrická tříkolka.

Toto vozítko se nám jeví jako ideální řešení. Jirka může být více samostatný a já se v klidu můžu věnovat naší dcerce.

Popravdě, snad jako každý muž je tak trochu ješita;-), a tak se cítí poněkud trapně a do jisté míry i sklíčeně, když vidí, jak musím tlačit kočárek a zároveň se neustále ohlížet také na něj, když potřebuje překonat nerovnosti (převážně patníky), kterých v místě našeho bydliště není zrovna málo.

Stále se bavíme o době, kdy naše holčička ještě nechodí. S prvními krůčky se to pochopitelně změní. Svého muže moc miluji, a proto mu chci dopřát, aby si během procházek a výletů malou užil jak jen to jde a zároveň se nemusel ohlížet na každou drobnou nerovnost na cestě. Ellenka je už teď rychlík, zato její tatínek si připadá spíše jako želva. Tato situace mě samozřejmě mrzí.

Naší největší překážkou jsou pro nás momentálně finance. Já jsem na mateřské dovolené a můj muž z důvodu pandemie o práci přišel. Jak vždy říkám: „Chce to čas…“ Ten, ale momentálně nemáme, protože malá roste jako z vody.

Není to zrovna lehká situace a její řešení je ke vší smůle vyjádřeno nemalou finanční částkou takřka 90 000 korunami. Plně si uvědomuji, že žádat o finanční pomoc v této nevyzpytatelné době je docela odvážné.

Přesto věřím, že máme šanci učinit náš život o mnoho snazší a veselejší. Všem dobrým lidem děkujeme za pomoc,

Jirka, Lenka a malá Ellenka