Pomozme Renému nabrat vítr do kol

Ahoj všem, jmenuji se René. Je mi 21 let. Narodil jsem se s rozštěpem páteře a hydrocefalem, nadměrným hromaděním mozkomíšního moku v mozkových komorách. Tak jako zlá sudička předpověděla těžký osud Šípkové Růžence, tak i mně doktoři nadělili pouhých 14 dní života. Já jsem ale náročný začátek překonal, a proto jsem stále mezi vámi, i když upoután na invalidní vozík.

Osud mě sice nešetřil, ale v pravou chvíli spojil se správnými lidmi a já si před pár dny vyzkoušel jízdu na vozíku, který byl poháněn hybridním mechanicko-elektrickým pohonem TRIRIDE.

Neuvěřitelně mě to nadchlo a chtěl bych si ho pořídit, abych mohl zažít ten adrenalin jako každý kluk, který sportuje. Mamince bych taky na chvíli uvolnil ruce, které pomáhají na delších procházkách tlačit můj vozík.

Místo pokojíčku nemocnice

První rok života jsem strávil v jediném sterilním pokoji v nemocnici. Od mého osmého měsíce jsme začali jezdit do pražské Fakultní nemocnice Motol a časem jsme se ze Slovenska přestěhovali do České republiky.

Za mých 21 let života jsem absolvoval 14 operací hlavy. Nejnáročnější operací, kterou jsem musel podstoupit, byla operace močového měchýře. Ten mám spojený se slepým střevem a vyvedený břichem ven. Mám za sebou ještě dalších 10 operací, ale těm já říkám jenom malé zákroky. Vzpomínky na mé dětství tak mám spojené více s nemocničním prostředím, než s milovaným domovem.

Řídím se tím, co je teď

Snažím se zvládat život s úsměvem a s nadhledem. Nepřemýšlím nad tím, co bude, ale co je teď. Užívám si každý přítomný okamžik, každý den, jak mi to jen můj zdravotní stav dovolí. 

V uplynulém roce jsem kvůli pandemii strávil v úplné izolaci od mých spolužáků, přátel a vůbec jsem kvůli svému rizikovému zdravotnímu stavu nepobýval venku.

Jako velký věrný fanoušek nymburského basketu, který od svých sedmi let sleduji, mám rád adrenalin. Chtěl bych zažít na těch mých dvou kolech pořádný pohyb, vyzkoušet si sportovat, pocítit vítr v zádech, a zkusit si zazávodit třeba s mým tátou, který jezdí na elektrické koloběžce.

Pomůžete mi prosím? Budu Vám všem moc vděčný a z každé procházky budu mít nádherný pocit svobody, štěstí, který budu šířit dále.

Děkuju všem, kdo jste si přečetli můj příběh a rozhodli se přispět jakoukoliv částkou, nebo jen sdílet můj příběh mezi své přátele.