Martin uklízí starým a nemocným lidem zdarma. Potřebuje pomoc

Na startu jejich práce byla zpráva od sociálního pracovníka z Prahy 2. Dostali tenkrát zakázku na uklizení ubytovny. Měli z toho strach, ale šli jsme do toho: „Nic podobného jsem v životě nezažil. Láhve, léky, moč a exkrementy. No já jsem málem zvracel, ale Mikuláš, kolega se kterým tyhle akce děláme, do toho šel po hlavě. Mně nezbývalo nic jiného, než držet tempo. Se sociálními pracovníky jsme začali spolupracovat. A navštěvovali jsme byty lidí, kteří byli na všechno sami. Hrozně mě překvapilo, že se o tom nemluví. O tom, jak člověku stěží někdo pomůže, když nikoho nemá. Babičky a dědečci, kteří jediné co v životě mají, tak je televize nebo rádio. Jsou často imobilní a uklízet prostě nemohou. Vždy jsme se s nimi dohodli na cenně, která pro ně byla přijatelná. Málokdy jsme dostali zaplaceno úměrně naší práci," vzpomíná Martin Ondruš. Je to nějaký pátek, co se rozhodl těmto lidem pomoci. 

Pomoc si zaslouží každý. Ne jen ten, kdo na ni má peníze

Martinovi zkušenosti ho přivedli k laskavému kroku. Před Vánoci teď nabízí svoje služby potřebným zdarma: „Celý nápad na uklízení zadarmo vznikl, když jsme s klukama konzultovali, co budeme dělat před vánoci, kdy stěhovací poptávka není nejvyšší. Jelikož jsme všichni dost zasaženi osudy a příběhy lidí, kterým jsme doma uklízeli, napadlo nás, že uděláme „úklid bez hranic“. Uklidíme doma lidem, kteří to sami nezvládnou. Lidem s depresemi, kteří cyklí v bludném kruhu úklidu a úzkosti. Důchodcům, kteří nikoho nemají a uklidit si nezvládnou a vlastně komukoliv, komu to přerostlo přes hlavu,“ obrací se s nabídkou k veřejnosti Martin Ondruš. Jenže potřebných je tolik, že už by ho to mohla práce zdarma jako živnostníka zlikvidovat. Proto se prostřednictvím Znesnáze obrací k lidem s prosbou o pomoc. 

Služby zdarma jsou dnes ojedinělé. Přitom tolik potřebné

Jan, Mikuláš a Honza. Občas se přidá i sklářka Julie. Parta, která v předvánočním čase nabízí úklid zdarma těm, kterým peněz a sil nezbývá. Ať už je nepořádek u nich jakkoli nepředstavitelný běžnému smrtelníkovi. Protože pomoc by neměla být jen pro ty, co si ji mohou dovolit: „Bohužel mám pocit, že to ve službách takto chodí. U materiální pomoci je to jiné, jsou různé sbírky atp. Co se ale služeb týče, ještě jsem nikde nic neviděl. Pokud někdo něco chce, musí si to zaplatit a nebo mu pomůže rodina. Na lidi co nikoho nemají a služby potřebují, se často zapomíná,“ zvážní Martin. Jejich nejdelší úklid trval dva měsíce. Odvezli odtud 15 tun odpadu.

Ještě těžší jsou ale často osudy a příběhy lidí, které vyklízí.

„Možná to bude klišé, ale baví mě pomáhat lidem, kteří si myslí, že nad nimi svět zlomil hůl. Nejlepší pocit je, když klient vidí výsledek a je překvapen, protože žil v tom, že to nejde. Baví mě překonávat věci zdánlivě nemožné,“ vysvětluje své pohnutky stěhovák a uklízeč Martin. 

Jak sbírka pomůže?

Bohužel, při vší naší snaze není v jejich silách všechny tyto žádosti do Vánoc zvládnout. Rozhodli jsme se proto pokračovat i v lednu. Přišlo jich totiž tolik, že už nezbývá prostor na klasické zakázky a dva měsíce by byly pro Martina likvidační. Poskytovat tak rozsáhlou pomoc zdarma je z hlediska časových i finančních nákladů neudržitelné.

Předem děkujeme za vaši spolupráci a jakoukoli podporu, která pomůže tuto iniciativu udržet.

---

• Stěhování od Martina, odkaz na web
• Facebook