#5 z Dvanáctera pro lepší CSR. Ohlídejte si paragrafy
Vůbec nechceme nic takového přivolávat, ale jen si představte situaci, že se třeba vašemu známému nebo kolegovi v životě přihodí něco, kdy se neobejde bez pomoci ostatních. Nechcete to nechat jen tak a věříte, že pomohou i další lidé v okolí. Založíte tak transparentní účet, popíšete daný příběh a začnete ho sdílet na internetu. Na účet začnou proudit peníze od dárců, klidně v součtu statisíce. Vyberete částku, která obdarovanému zlepší život. Šťastný konec… Nebo ne?
Má to hned několik mezer...
Na dary přijaté na transparentní účet se může vztahovat daňová povinnost, a to v momentě kdy na účet příjde v součtu více než 15 000 Kč. (Výjimka se vztahuje na účty neziskových organizací.) Dary přijaté na transparentním účtu byste proto měly zahrnout do daňového přiznání.
Může se totiž stát, že se na vás obrátí finanční úřad, který bude požadovat 15procentní daň z celkové výše daru. Takových příběhů známe hned několik. Stane se to většinou v situaci, kdy už jsou peníze předané. U daru v hodnotě 300 tisíc je daň 45 tisíc korun… A co teď? Půjdete za příjemcem, že potřebujete 15 procent z daru vrátit? Složíte se s dárci „ve druhém kole“ ještě na daně? Zaplatíte to z vlastní kapsy?
Navíc pokud začnete transparentní účet sdílet na internetu, konáte v podstatě veřejnou sbírku, ke které nemáte osvědčení. Zákon veřejnou sbírku definuje jako získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých prostředků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel.
Jde to i jinak a líp
Existuje lepší řešení, kdy se na dar zdanění nevztahuje, a tím je pořádání veřejné sbírky. Naopak dárci si mohou hodnotu svých darů odečíst od svého daňového základu. Pravidla pro konání veřejné sbírky jsou vymezena zákonem o veřejných sbírkách č. 117/2001 Sb. Je dobře, že tady regulace je, aby veřejnou sbírkou nebylo možné „přikrýt“ všelijaké nekalé aktivity. Pro dárce je pak veřejná sbírka jistou zárukou toho, že bude jejich příspěvek účelně využitý.
Níže je jen pár z pravidel, kterém veřejným sbírkám stanovují mantinely.
Sedmero ve dvanácteru
Veřejnou sbírku může pořádat jen právnická osoba.
Pořadatel musí minimálně 30 dní dopředu podat oznámení o konání sbírky dle svého sídla příslušnému krajskému úřadu nebo Magistrátu hl. m. Prahy.
Pro každou sbírku musí pořadatel zřídit zvláštní bankovní účet, kam převede hrubý výtěžek sbírky, o kterém povede účetnictví oddělené od ostatního účetního majetku.
Na úhradu nákladů spojených s konáním sbírky může právnická osoba použít maximálně 5 % hrubého výtěžku sbírky.
Pokud účel sbírky zanikne ještě před jejím zahájením, nesmí se sbírka vůbec konat. Stane-li se tak v průběhu sbírky, musí o použití výtěžku na jiný účel souhlasit krajský úřad.
Vyúčtování sbírky se předkládá krajskému úřadu ke kontrole.
Krajský úřad může za nedodržení stanovených povinností udělit pořadateli i příjemci pokutu až do 500 tisíc korun.
Rozhodnete-li se sbírku jako firma pořádat, doporučujeme vám si tato pravidla o veřejných sbírkách opravdu důkladně nastudovat, ideálně v zákoně, návod má na svých stránkách i pražský magistrát a jistě i krajské úřady.
Ušetřete si čas. Místo 30 dnů, 30 minut
A pak je tu ještě jedna možnost, která vám to celé hodně ulehčí. Spojte s některou organizací, která vám buď se založením sbírky pomůže, nebo ještě lépe umožní konání vaší sbírky pod její vlastní ohlášenou veřejnou sbírkou. Vypadá to krkolomně, ale hned vysvětlíme.
Třeba Nadační fond pomoci má pražským magistrátem schválenou veřejnou sbírku, díky které může zaštítit projektové sbírky pro právnické i fyzické osoby. Vše běží na dárcovské platformě znesnáze21. Podmínkou je veřejně prospěšný účel, který musí žadatel spolehlivě doložit, např. zdravotní zprávou. Všechno je to zcela transparentní a úřady posvěcené.
Naším prostřednictvím si tak může každá firma spustit vlastní sbírku v řádu desítek minut a s papírováním omezeným na nezbytné minimum. Rádi vám s tím pomůžeme. Kontaktovat nás můžete na email: martina.novakova@nfpomoci.cz