Zážitky z táborů pro Honzíka a Pavlu

Jmenuji se Hana, jsem rozvedená a mám v péči dvě úžasné děti – zdravotně postiženého Honzíka (13 let) a Pavlu (9 let), která má poruchu učení. Oba jsou sportovně nadaní a navštěvují kroužky. Obzvlášť syna to baví, trénuje dokonce se Spartan Kids. Tuto radost jim nechci upírat, a tak pravidelně závodí a chodí na tréninky.

Moc by si přály jet se svým týmem na letní tábor, kde se budou zdokonalovat. Jako samoživitelka nemám na zaplacení tábora dostatek financí.

Otec dětí posílá sice pravidelně výživné, ale veškerá starost o domácnost, nákup léků a volnočasové aktivity jdou na mě. Momentálně pracuji jako uklízečka ve škole na zkrácený úvazek, příjmy tak nejsou vysoké.

Předtím jsem měla hlavní pracovní poměr, jenže přišel nouzový stav a já jsem musela zůstat s dětmi doma na distanční výuce. Když jsem se potom chtěla na své pracovní místo vrátit, bylo už obsazené a místo toho jsem dostala nabídku na pozici s 12hodinovou směnou. Tu jsem s ohledem na děti a jejich zdravotní stav odmítla. Novou práci jsem pak našla právě ve škole, první tři měsíce byla pozice dotovaná úřadem práce, následně mi paní ředitelka nabídla alespoň zkrácený úvazek.

Honzík a Pája

Syn se narodil předčasně v 34tt, lékaři zjistili neprůchodnost střev, a tak hned druhý den podstoupil operaci. Od narození má zrakovou vadu, mentální a motorickou retardaci, špatně mluví a docházíme k psychiatrovi. Honzík má bohužel sklony k agresi a sebepoškozování a má znaky autismu. Bere však léky, které mu pomáhají. Dcera se potýká s poruchou učení a hyperaktivitou.

Přestože je Honzík zdravotně postižený, trénuje a závodí se zdravými dětmi a nechce žádné úlevy, což mu zvedá sebevědomí. Oba trenéři pro něj dělají maximum.

Budu moc vděčná, když se mi díky vám podaří splnit tahle dvě obyčejná dětská přání.