Záchrana štěňat z Gruzie: šance na nový domov

V září 2024 jsem přijela poprvé do Gruzie na 2 týdny s plánem pomoci s přeháněním koní z hor na zimní stanoviště. Současně jsem byla požádana, zda bych zde - vzhledem ke své profesi - nevykastrovala 2 feny, aby se zde stále nerodila štěňata, která často nepřežijí.

Těšilo mě, že budu užitečná, přibalila jsem i zdrav.materiál a antiparazitika.

Jenže realita na místě byla úplně jiná. Nakonec jsem kastrovala 4 fenky, ale moje představa, že majitelé budou spokojeni a o feny se postarají, byla mylná.

Ty psy tu nikdo nechce, nikdo je nekrmí, odevšad je vyhazují i bijí. Místní počítají s tím, že psi odtáhnou jinam, nebo padnou za oběť hladu, zimě, vlkům, medvědům...

Psi se v sezóně často toulají a cestují velké dálky s turisty, pěšími i na koních, protože ti jediní je krmí... a to vede místní k pocitu, že psi nejsou jejich a nemusí se starat. Když umřou, narodí se další...

I lidé tu mají těžký život, to je jasné, ale člověk má volbu - pes ne.

Situace psů v Gruzii mě zasáhla víc, než bych čekala.

To zoufalství ve mně přehlušilo i původní nadšení z krásných hor, přírody i koní.

Jak zoufalé musí být zvíře, které jednou pohladíte a ono pak běží kilometry za autem, najde vás, absolvuje s vámi koňský trek a nehne se od vás, i když ho na sklonku dne ještě potrápíte kastrací?

Jaký vděk vám dokážou dát najevo zvířata za kousek chleba, jejich jediné denní jidlo?

Jak těžký je sledovat všemi nechtěná štěňata, která místo her bojují o kus drobků, protože na tom záleží jejich přežití?

Po probrečených dnech a bezesných nocích jsem věděla, že musím pomoci. Nezachráním všechny, vím, ty půlroční kastrované fenky už zůstanou odkázány samy na sebe, ale můžu aktivně zachránit štěňata, která s pocházející zimou nemají žádnou šanci na přežití.

Spojila jsem se s dobrovolníky organizace Psí tuláci z Gruzie (https://psitulacizgruzie.cz/) kteří mi poskytli spoustu rad a nasměrovali mne na místní zachránce psů Zero Strays Georgia ( https://www.zerostraysgeorgia.org/).

A právě přes tuto organizaci lze štěňatům pomoci - dostat je do ČR, kde jim najdu nový domov.

Postup adopce je však zdlouhavý a finančně náročný. Pes musí absolvovat kompletní vakcinaci, odčervení, čipování. Za měsíc pak odběr krve na stanovení titru protilátek na vzteklinu a následuje 3-měsíční karanténa.

(podrobně na webu

https://psitulacizgruzie.cz/jak-pomoci/#zaridime)

Částka se i s leteckou přepravou pohybuje cca 40. 000,-Kč na 1 štěně. Aktuální sbírka tedy pomůže přežít 2 štěňatům.

Mým cílem je pomoci postupně všem 5 devítitýdenním štěňatům, se kterými jsem prožila 2 týdny a udělám proto vše. Hledám i další možnosti, kromě mých vlastních prostředků, jak zafinancovat jejich záchranu.

Rozhodně nezůstanu jen u pomoci konkrétním psům, které mám ve svém srdci, ale hodlám se dál věnovat této problematice ať už z pozice veterináře nebo jen člověka, který chce být nejlepším přítelem psa.