Trenažér pro Petyho

Jmenuji se Jaroslav Petrželka, je mi 33 let, pro všechny své kamarády jsem Pety. Už odmalička jsme s bratrem Lukášem jezdili na motorce po lesích či závodech. Moje vášeň se mi však stala osudnou.

V srpnu 2020 jsem měl těžkou nehodu. Nikdo za to nemohl, jenom já sám. Vrtulník mě transportoval do Plzně, kde mě dávali dlouho dohromady, poté jsem putoval do Prahy, abych se pomalu naučil žít se svým trvalým postižením – přerušenou míchou. Vím tedy, že na vozíku už zůstanu.  

Nic však nevzdávám a pracuji na svém návratu do běžného života. Mám štěstí, můj šéf už vymýšlí, jak mi přizpůsobí stroj, abych mohl pracovat dál a postarat se o rodinu. Možná to tak mělo být. Měl jsem si třeba uvědomit, že moje místo není na motorce, ale v rodině, na výletech s dětmi a ženou, kterou miluji a která si zaslouží, abych ji na rukou nosil.   

Nechci být odkázaný jenom na pomoc ostatních. Jsem silný a odhodlaný to nevzdávat a žít spokojený život s co největší mírou samostatnosti, soběstačnosti a sebeobsluhy. K tomu mi pomůže multifunkční trenažér.

Zapůjčil jsem si ho, abych si ho vyzkoušel a je to úžasný stroj. S ním budu denně rehabilitovat a posilovat tělo i ducha.   

Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří mě nenechají padnout. Moje velká láska Denisa je mi tou největší oporou. Od začátku mého pobytu v nemocnici zůstala na všechno sama – v nedokončeném domě, na rodičovské dovolené, se dvěma dětmi, s nutnou opravou střechy, zimou na krku a neočekávanou těžkou covidovou dobou.  

Najednou jsme však zjistili, že máme okolo sebe spoustu skutečných přátel a lidí, na které se můžeme spolehnout. Kamarádi ihned dokončili nutnou opravu plotu k sousedům, jiní se pustili do nové střechy. Kamarádky začaly prodávat svoje rukodělné výrobky, aby nám finančně pomohly. Můj zaměstnavatel pomáhal mojí rodině, když jsem byl v nemocnici.

Další kamarád celou zimu vozil uhlí a čistil kotel v našem domě, aby to nezbylo na Denisu. Bratr mi připravil bezbariérovou ložnici s koupelnou. Všichni moji blízcí se mi snaží pomáhat, a tak na sobě musím také hodně pracovat. Ještě je potřeba zařídit hodně práce na domě, ale to už zvládnu sám, i když z vozíku. Budu na to silnější z trenažéru.  

Moc děkuji všem, kteří mi pomohou dostat se blíž k tomuto stroji a také děkuji všem cyklistům, kteří pojedou Peloton naděje 2021 právě za můj trenažér.