Sama prodělala rakovinu, teď shání pomoc pro svou dceru

Jsem maminka tří dětí. Když jsem čekala naši nejmladší dceru Viktorku, těhotenství probíhalo bez problémů – až do porodu. Ten bohužel provázely vážné komplikace. Viktorka měla omotanou pupeční šňůru kolem krku a lékaři museli na poslední chvíli přistoupit k císařskému řezu.

Po narození byla Viktorka několik minut bez kyslíku. Trvalo, než se nadechla a začala plakat.

Lékaři nám tehdy tvrdili, že je zdravá. Až po šestém měsíci jsme si všimli, že se její vývoj opožďuje. Následoval dlouhý kolotoč vyšetření, který nakonec odhalil změny na mozku – ale jejich rozsah tehdy ještě nebyl zřejmý.

Dnes je Viky 3,5 roku, ale její vývoj odpovídá přibližně 6–8 měsícům. Má těžkou mentální retardaci a centrální hypotonický syndrom – její ručičky a nožičky jsou slabé, nesedí, nechodí, stále nosí pleny a projevují se u ní autistické rysy. Navštěvuje speciální mateřskou školku.

Její jedinou nadějí na zlepšení stavu je terapie kmenovými buňkami.

Jak sbírka pomůže?

Rádi bychom s Viktorkou vyrazit na Slovensko do Malacek, kde se tato léčba provádí. Terapie není hrazena zdravotní pojišťovnou a je nad naše finanční možnosti. Letos se navíc naše situace ještě zkomplikovala.

Nemoc zasáhla i mě.

Začala jsem trpět silnými bolestmi hlavy a diagnóza přišla jako blesk z čistého nebe – zhoubný nádor v čelním laloku mozku. Podstoupila jsem akutní operaci a nádor se podařilo odstranit, ale moje paměť se výrazně zhoršila, zapomínám i běžné věci a nejsem schopná fungovat jako dřív. Vše teď leží na bedrech mého manžela a z jednoho platu si terapii dovolit nemůžeme.

Vím, že Viktorka nikdy nebude jako ostatní děti, ale chci jí dát šanci na co největší samostatnost.

Moje nemoc mi vzala hodně sil a nejistota, co bude dál, mě děsí. Ale nic mě nebolí víc než vědomí, že jí nemůžu dopřát vše, co by jí mohlo pomoci.

Za jakoukoliv pomoc budeme nesmírně vděční.