Požár vzal domov Helenčině rodině

Šťastný ŽIVOT Helenky a její rodiny, který lehl popelem

Příběh vypráví o rodině, která si žila šťastným životem do doby, než je potkalo neštěstí..

Příběh se začal psát již před 25 lety, kdy Helenka vzpomíná na dětství, které prožila s Tomášem. Jezdili jako děti na tábory i když si je matně vybavuje. V době puberty, Helenka přestala jezdit na tábory, a tak ztratila Tomáše z dohledu. I když žili ve stejném městě, každý měl svůj život, svoje zájmy. Míjeli jsme se a po čase na sebe zapomněli….

Čas plynul…Helenka se vdala a narodila se dcera Ella. Bohužel, rodinný život skončil nevydařeným manželstvím. A tak se Helenka rozhodla, v náručí s dcerou, pro nový začátek, jinou cestu. 

Po nevydařeném manželství, se rozhodla pořídit vysněné bydlení, v podobně baráčku na vesnici a mít tak pocit jistoty vlastního bydlení. Ještě na rodičovské dovolené, začala pracovat na plný úvazek. Za nedlouho, po jejím nástupu do zaměstnání a začala zjišťovat možnosti, jak získat hypotéku. Svůj čas vložila do svého snu, hledala domečky a chodila na jejich prohlídky.

 V tom přišlo něco výjimečného, neskutečného, co Helenku učarovalo. Byl to domek ve Skalici, který ji dostal na kolena. Okamžitě si byla jistá tím, že tento domeček je ten, který si vysnila. A i když bylo zřejmé, že domeček bude potřebovat menší opravy, rozhodla se ho koupit.

Po převzetí klíčů od domu, se těšila, jak se tam s dcerkou okamžitě přestěhují. Jenže se ukázalo, že domek skrývá mnoho problémů, které jim nedovolí jejich nastěhování. A tak za pomocí kamarádů, s velkým odhodláním se pustila do práce. Po roce tvrdé práce, přišla odměna, kdy se Helenka s dcerkou Ellou, mohli nastěhovat do svého domečku.

Konečně se ten sen, sen o baráčku, stal skutečností. Ale stále tam něco chybělo, to velké srdce rodiny. A tak se Helenka rozhodla založit si profil na seznamce, protože nikdy neměla štěstí na partnery. Netrvalo to dlouho, a na Helenku vyskočila fotka Tomáše…ano toho Tomáše, se kterým jezdila na tábory. Ihned ho poznala, toho super kluka z táborů. Dlouhou dobu váhala, zda ho má oslovit. Vždy si partneři vybrali ji, a vždy to skončilo špatně. Rozhodla se tedy vzít osud do svých rukou, a udělala tak ten první krok ona. Řekla si, že když to možná udělá opačně, že by to mohlo vyjít. Dodala si odvahu a oslovila Tomáše. Nějakou dobu jsme si psali a dovolila jsem si ho pozvat na kávu. Tomáš pozvání na kávu přijal, a v tu chvíli Helenka poznala ten okamžik, kdy přeskočila pověstná jiskra. Od té chvíle, kdy se poprvé viděli a vypili svoji první kávu, jsou spolu.

Od samého začátku váhali, zda do jejich schůzek zapojit jejich dcery. Ale moc dobře si oba byli jistí, že spolu chtějí být. Tomáš i Helenka věděli, co od života chtějí, a nechtěli ztrácet čas čekáním. Ellču a Bětku seznámili a štěstí bylo dopřáno, protože holky si padli do oka. Po druhé návštěvě, u nich ve Skalici, chtěla Bětka zůstat, a také se tak stalo. Tomáš s Bětkou se přestěhovali k Helence a Elle, a začali žít společně jako rodina. Postupně opravovali na domě, co bylo potřeba. Společně plánovali, co budou rekonstruovat dál v roce 2023, kdy na řadu měla přijít nová střecha a změny dispozic podkroví.

Bohužel štěstí tuto rodinu začalo opouštět…a osud si s nimi začal hrát ….

Tomáš se během oprav domu, pořezal cirkulárkou, kdy to odnesl malíček pravé ruky, kde byla přeříznutá šlacha. Toto zranění vyžaduje dlouhou rekonvalescenci, proto Tomáš stále nepracuje. Všichni ale doufáme, že Tomáš se uzdraví a navrátí se mu hybnost.

Bohužel, neštěstí po Tomášově úrazu daleka neskončilo.

Byl to den, který probíhal od rána téměř stejně, jako jiné dny. Já musela do práce, Tomáš šel k lékaři a holky byli nemocné, tak zůstali doma. Po návratu Tomáše domů, od lékaře, vše bylo v pořádku. Užívali si společný den, tak jako vždy.

Když Helenka přijela z práce, holky chtěly vidět štěňátka, které měli venku v kotci. U fenky si Helenka všimla, že má něco s packou, a tak s ní jela k veterináři. S ošetřenou fenkou, vyrazila zpět k domovu. Po příjezdu domů, holky vyrobily fence pelíšek, nakrmily z hlavičky a uložily.

Helenka opět odjela, tentokrát pomoci mamince s tatínkem, jelikož byl propuštěn z nemocnice. Jelikož je stále nepohyblivý a po zlomeném krčku, bez pomoci druhých se neobejde. Helenka už nebyla u rodičů potřebná, tak se vydala na cestu k domovu. Když se vrátila domů, rodinka byla vykoupaná a připravena ke spánku. Šla ještě nakrmit fenku, a holky šly nahoru do pokoje se dívat na pohádky.

…………pak to vše začalo….

Tomáš slyšel divné hučení a běhal kolem domu, co se děje. Holky křičely, že v podkroví je kouř, a běžely po schodech dolů. Tomáš vyběhl po schodech nahoru, otevřel šatnu, ze které se vyvalil dým. Vyděšená Helenka věděla, že se něco děje a zavolala hasiče. Poté nabrala kýbl vody z vany po koupání, utíkala za Tomášem nahoru, kde vodu lila na podlahu. Věděla, že tohle nezvládnou. S Tomášem stihli seběhnout schody dolů, a za nimi začaly šlehat plameny. Helenka popadla obě holky v pyžámku, vzala bačkůrky a utíkala s nimi, společně s Tomášem ven.

Potom už si toho moc nepamatují, jen dým, houkání, spousta lidí a světel….

Tento den, se vryl do jejich paměti, na který nikdy nezapomenou. Se slzami v očích, budou vzpomínat na jejich domov, kde bylo vše, co je spojovalo jako rodinu.

Tohle je příběh paní Helenky a její rodiny, která dne 16.12.2022 zažívala strach, paniku. Osudový den, kdy během pár minut přišla rodina o střechu nad hlavu, díky požáru, který nešel zastavit. Ta bezmoc rodiny, která nemohla nic dělat a jen přihlížela. To uvědomění, že toho byly svědkem dvě malé holčičky. Vše, co budovali vlastníma rukama, lehlo popelem. Bylo jediné štěstí, že se celé rodině podařilo utéct a obešli se bez zranění a fatálních následků.

Malá naděje, kterou v sobě měli, se náhle rozplynula zdrcující zprávou. Zpráva, kterou nechce nikdo slyšet…Bylo to vyjádření statika o stavu jejich domu, který zamítl jakoukoliv rekonstrukci, a dům určil k demolici. A tím to zdaleka nekončí. S demolicí je také spojen úklid a třídění nebezpečného odpadu, včetně likvidace, což je poměrně finančně nákladné pro rodinu, která přišla o vše, co měla.

I potom všem, jaké neštěstí rodinu potkalo, se rodina nevzdává. Rozhodli se, že vybudují společně nový domov, na stejném místě. Nechtějí se vzdát toho místa ve Skalici, kde žili, jako šťastná rodina.

Tato sbírka je určena pro rodinu ze Skalice u České Lípy.

Tento výtěžek sbírky, pomůže rodině s financováním, která je spojená s demolicí domu a stavbou nového domova.

Všem děkujeme, včetně rodiny za pomoc, v takto těžké situaci.