Ondrův sen: Elektropohon a pomáhat druhým

Roku 2015 jsem po skoku do vody utrpěl těžký úraz. Přivodil jsem si tak poúrazovou spastickou tetraplegii, neurologická míšní léze C4 AIS A. Zlomil jsem si 5. i 6. krční obratel. Zjednodušeně, jsem ochrnutý od prsou dolů a neovládám ani prsty rukou. K tomu mám časté křeče a neuropatické bolesti.

Od rozvodu rodičů v roce 2010 jsem bydlel s tátou v jižních Čechách. Mám mladšího bráchu, se kterým se pravidelně navštěvujeme. S mamkou už tolik ne. Momentálně bydlím v městském bytě v Českých Budějovicích.

Čtvrtý ročník Střední průmyslové školy technické a automobilní jsem dostudoval již na vozíku. Dokonce přímo z Rehabilitačního ústavu Kladruby díky individuálnímu plánu a po propuštění jsem zvládl i maturitu. Od mého úrazu jsem se začal více zajímat o automatizované systémy vozidel v dopravě. Přivedlo mě k tomu mé vlastní postižení a snaha pomoci lidem v podobné situaci, kteří by tyto technologie využili. I tento můj sen se splnil. Byl jsem přijat na Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity, obor Dopravní a manipulační technika, obchod, servis a služby. Tu jsem úspěšně dokončil. Jsem stále student na postgraduálním studiu v prvním ročníku stejné fakulty, dále studentem na VOŠ automobilní.

Až dostuduji, chci se zabývat konstrukcí úprav všech druhů motorových vozidel, včetně autonomních druhů řízení pro osoby s různými druhy pohybových postižení. Vzhledem k tomu, že s výjimkou autobusu jsem držitelem všech řidičských oprávnění, rád bych se věnoval výuce na Vysoké škole.

Od malička jsem miloval kolektivní sporty, proto na vozíku padla má volba jednoznačně na kvadruragby.

Nyní bych ale potřeboval pomoci. V běžném životě používám mechanický invalidní vozík. Dělám to proto, abych se neustále udržoval v kondici, a protože mi to umožňuje maximální sociální kontakt se životem. Z důvodu těžkého hendikepu však nezvládám terén a delší vzdálenosti. Takové podmínky jsou však při mém nabitém programu běžné. Velmi by mi tak pomohl elektropohon, který by mi sloužil k větší soběstačnosti. Nemusel bych se také kvůli každé cestě komplikovaně přesouvat do auta.

Po pečlivém zvážení jsem se rozhodl pro přídavný elektropohon Triride BASE, který prodává jihočeská firma Ultina. Jsem technicky vzdělaný, a proto jsem si vybral elektropohon, který vyniká kvalitou zpracování a technologiemi jako tempomat či rekuperace (dobíjení baterie při brždění). Tento pohon také nabízí promyšlené ovládání pro osoby s částečným ochrnutím horních končetin. Díky praktickému stojanu a důmyslnému systému připojení k invalidnímu vozíku si jej také budu schopen samostatně zapojit. Díky všem těmto technologiím pro mě bude ovládání elektropohonu snadné a hlavně bezpečné.

Takto pokročilí přídavný elektropohon však stojí 123 440,- Kč. Bohužel nemám dostatek vlastních financí, platím hypotéku a další běžné výdaje za domácnost. Proto se na Vás obracím s prosbou o finanční příspěvek. Budu vděčný za jakoukoliv částku.

Děkuji a užívejte života