Offroad pro Ukrajinu

Moc děkuji za příspěvky a každému, kdo přispěje více než 3 tisíce Kč, přivezu z Ukrajiny magnetku viz foto. Prosím zanechte kontakt pomocí emailu pffroad4ua@gmail.com.

Heroyam slava!

Oprava e-mailové adresy pro dárce, co chtějí magnetku: offroad4ua@gmail.com

Jeep už slouží na Ukrajině, v Bachmutu, kde pomáhá vozit vybavení i zachraňovat životy. Pár slov o tom, jak se povedlo vozidlo věnovat Ukrajinské armádě.

Proč jsou vozy 4x4 potřeba? Podmínky na frontě nejsou jednoduché a kvalitní auto do terénu může pomoci nejen k odvozu potřebného vybavení, ale i k evakuaci a záchraně životů. Vozidla jsou často pod palbou ruských okupantů a jsou nyní velmi žádaná.

Vedle pomoci @UKRinCZE, @CLOVEKVTISNI, @DarPutinovi a přímo uprchlíkům vznikl nápad pomoci i jinak. Díky dalším 3 🇨🇿a 1 kolegovi z 🇵🇱, se podařilo vybrat dost peněz a nákup Jeep Liberty, se zrealizoval. Proběhl servis, nákup terénních pneu a Jeep byl připraven.

Po domluvě UA stranou vyrážím směr 🇵🇱 a 🇺🇦. Po nezbytném papírování překračuji hranice a pokračuji dál do Lvova, kam dorazím až pozdě večer po 20h cestě. Čeká mě vřelé přijetí od několika kamarádů, kteří pomáhají a nebo jsou přímo v AFU. Uzbecká večeře, pivo a 🇺🇦 vodka. Rozjíždí se zajímavá debata. Poslouchám příběhy z fronty, ale i z normálního života. Jsme skoro stejně staří. Navíc rodina, která nás hostí, má podobně staré děti jako já. Přijde mi naprosto šílený, ale zároveň fascinující, jak jsou se situací srovnaní.

Není pro ně otázka, jestli bojovat a vůbec se diví, proč se ptám. Říkají: „Je to jednoduché, oni nás chtějí zabít, zničit naši kulturu, prostě nás vyhladit. Nemáme na výběr. Jeď se tam podívat a uvidíš, tohle není konvenční válka. Je to systematické ničení všeho.“ 

Dále mi ukazují fotky a videa z fronty jako důkaz. Říkají, že my na západě si myslíme, že Rusové jsou lidé stejní jako my, ale „ani zvířata se takhle nechovají.“ Následují příběhy z fronty, o padlých kamarádech i o těch klucích samotných. 

Berou to ale s naprostým klidem a vyrovnaností. Všímám si i dalších věcí.Doma je zima. Dostávám chlupaté bačkory a paní domu se ujišťuje, jestli něco nepotřebuji. Obdivuji, jak to zvládá. Všude kolem tma, svítí lampička napojená na powerbanku. Topí se jen když jde elektřina. Po třetí hodině ráno uléhám v dětském pokoji. Přemýšlím a uvědomuji si, že jediný, kdo si tu za celý večer stěžoval, jsem byl já. Na dlouhou a únavnou cestu. Je mi hanba a myslím na ten rozdíl. Na to, jak dobře se máme. 

Celý příběh čtěte zde https://threadreaderapp.com/thread/1610988929494274053.html