Naděje pro nemocnou maminku Karolínu

Můj příběh je již nadaci Znesnáze známý. Sbírku jsem poprvé odstartovala na vánoce 2022 a byl to skutečně pro nás takový dáreček. Držel nás nad vodou až do dubna 2023, kdy první sbírka skončila. Během toho období jsem prošla velkou proměnou, kdy jsem nejprve hledala práci na plný úvazek, až jsem se dopracovala k tomu, že je nejvyšší čas se léčit. Kvůli těžkému covidu mě pořád trápila nespavost a velké vyčerpání. Vypadaly mi dlouhé vlasy, hodně jsem přibrala na váze. Při hledání zaměstnání jsem musela vyslechnout deset odmítnutí, abych si uvědomila, že tudy cesta nevede. Nabídku navštěvovat terapeutický stacionář na psychiatrii ve fakultní nemocnici, jsem nejprve přijala skepticky bez nadšení. Bála jsem se, jak uživím děti, co s námi bude, když přiznám, když budu hospitalizovaná. Během tříměsíčního programu jsem pak již zcela s pokorou přijala myšlenku, že je čas na léčení a odpočinek. Neobešlo se to bez bolestných změn, kdy se např. od nás odstěhovala jedna z mých dcer a bylo již požádáno o pěstounskou péči u syna. Léčebný program ještě není u konce. Novou sbírku zakládám proto, že hospitalizace nedovoluje vyřizování sociálních dávek. Každý, kdo někdy žádal o dávky hmotné nouze, ví, že je třeba opravdu hodně příloh a hodně běhání. Nemohu tímto nikoho pověřit, a tak dávky stojí. Pobíráme teď pouze příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Účelem sbírky je tedy zajistit mě a mou dceru Štěpánku v základních potřebách na dobu, kdy je třeba být ještě hospitalizovaná. Bohužel i na mou dceru má dění kolem ní dopad, kdy i ona potřebuje psychiatrické léčení a terapii. Řešíme sebepoškozování a panickou ataku.

Obecně dodávám, že jsem maminkou 5 dětí, otec je v Anglii a neplatí výživné a nemám nyní koho poprosit o podporu.