Alex i jeho spolužáci si zaslouží studovat v klidu

Jsem maminka samoživitelka a starám se o má 12letá dvojčátka – syna a dcerku. Syn Alex má psychiatricko-neurologickou diagnózou PAS – Aspergerův syndrom s hyperkinetickou poruchou a dysfunkcí sociálních vazeb a je od přechodu na 2. stupeň ZŠ v kolektivu obtížně vzdělatelný – mívá výkřiky, napadá spolužáky a má vlastní chápání pravidel.

CITACE1: Nemůže ani sám chodit ze školy a do školy, protože hrozí konflikty s lidmi, protože nechápe intonaci a slovní obraty.

Také si špatně vykládá grimasy lidí. I doma je to bohužel také velmi obtížné. Syn žárlí na sestru, protože mě touží mít jenom pro sebe. Byl několikrát na měsíčních pobytech v dětské psychiatrii a na různých terapeutických pobytech, většinou je ale nedokončil. Snažím se, co jen mohu, aby nemusel do ústavní výchovy pro nezvladatelnost, ale je to neuvěřitelně náročné, protože musím také chodit do práce, neb jsem samoživitelka, a také nejsem maminkou jen jednoho dítěte.

CITACE2: Tato sbírka je tedy doslova naší poslední šancí.

PODNADPIS: Jak sbírka pomůže?

Přes ÚP a posudkové lékaře se mi nedaří získat ZTP/P a z přídavku na péči syn dostal pouze 1. stupeň. Ze své mzdy si hradím osobního asistenta alespoň na doprovázení syna do školy a dohled o přestávkách na 3 hodiny denně. Víc si nemohu dovolit. Bohužel, ale s tím, že nastoupil na druhý stupeň již ani toto není řešení a už ani asistent pedagoga synovi moc nepomáhá. Stresuje ho střídání pedagogů a nedávno napadl spolužáky i asistentku pedagoga, situace se s nástupem puberty se zhoršuje.

CITACE3: Po všech vyšetření v PPP i u psychiatra je doporučení na domácí vzdělávání v režimu jeden na jednoho.

Učitele se mi podařilo sehnat, ale nemám již finanční prostředky na jeho úhradu. V současném sociálním, nebo školním systému je prostě mezera. Spolupracuji s Charitou, Centrem sociálních služeb, se školou a její sociální pedagožkou. Zatím bychom chtěli vyzkoušet tenhle způsob výuky na 1 rok, jestli se podaří synovo chování nějak posunout. Momentálně jede na tábor na novou školu s Montessori systémem, kde, pokud by si zvyknul, by ji mohl navštěvovat 1x týdně, aby měl pořád nějaký sociální kontakt a zbytek týdne by probíhala domácí výuka.

Děti se synovou diagnózou bývají často talentované, ale potřebují onen osobní přístup. Prosím, pomozte mi mu dopřát to, co tak zoufale potřebuje ve svém posunu.

Děkuji.