Aby kočičí misky nezůstaly prázdné

Více než dvacet let pomáhám kočkám, které se ocitly v zoufalé situaci – vyhozeným, toulavým a březím, nemocným nebo jinak postiženým. Nejsem útulek ani oficiální dočaska, je to moje osobní životní poslání. Vždy jsem všechny náklady na krmení, veterinární péči i další potřeby hradila ze svých prostředků a postarala se už o mnoho desítek koček. Když to bylo možné, hledala jsem jim láskyplné domovy, ale někdy nastanou okolnosti, kdy kočku nebo kotě už dál umístit nechcete, nebo se to zkrátka nepodaří. Tak některé zůstaly natrvalo u mě – a staly se součástí mé rodiny.

Dnes má moje kočičí parta dvacet miláčků.

Žijeme na venkově, v malé vesničce, kde mají kočky k dispozici jak dům, tak i rozsáhlé zahrady, které milují. Jsou spokojené a žijí naplněné kočičí životy. Respektují mě jako vůdce smečky a každý den mi nosí dárečky v podobě myšek. Několik denně.

V mém životě ale v uplynulém roce nastaly turbulentní změny, které způsobily, že je pro mě nyní velmi těžké se o kočičí partu kvalitně postarat – zejména v oblasti krmení a veterinární péče. Tolik bříšek sní opravdu velké množství granulí i konzerv.

Od lidí a v poslední době i od úřadů často slýchám radu, abych se koček vzdala. Když se ale zeptám, jak by to konkrétně udělali, krčí rameny a mlčí. Znamenalo by to totiž, že je mám dát do útulku nebo… prostě se jich zbavit. Pro někoho jsou zvířata stále jen věcí, něčím méně důležitým, co lze snadno opustit nebo mu ublížit. Pro mě je to ale absolutně nepřijatelné. Věřím, že zvířata jsou úžasné bytosti – čisté, moudré duše napojené přímo na Matku Zemi. Člověk se od nich může mnohému naučit, a proto by k nim měl přistupovat s láskou a pokorou – milovat je, chránit a pomáhat jim. Kdo má zvířecího parťáka doma, ví, že jsou to rovnocenní členové rodiny.

Kromě koček pečuji i o svého 87letého tatínka, který je na mě velmi závislý. I moje vlastní zdraví se výrazně zhoršilo a čekám na vyřízení žádosti o invalidní důchod.

Jak sbírka pomůže

Naše domácnost je velmi skromná – vysoké zálohy na energie a splátka hypotéky pohltí většinu příjmů a na jídlo i péči o kočky už mnoho nezbývá.

Každý měsíc mě přitom krmivo stojí přibližně 6 000 Kč a veterinární péče asi 2 000 Kč. Mezi kočkami je kardiak, dva kocourci s autoimunitním onemocněním a alergik – ti potřebují denně své léky, a navíc občas nakupuji antibiotika, přípravky na odčervení a další nezbytnosti.

Potřebuji překlenout období do vyřízení invalidního důchodu, což může trvat i několik měsíců. Proto Vás pokorně prosím o podporu. Každý příspěvek – malý i velký – pomůže naplnit misky, uhradit veterinární péči a dát mým kočkám šanci dál žít spokojený a bezpečný život.

Vaše pomoc je pro nás v této chvíli skutečnou záchranou.

Děkuji z celého srdce.