Progresivní RS vzala Josefovi mobilitu: potřebuje auto!

ilí dárci,

jmenuji se Josef a je mi 37 let. Můj příběh se začal psát v lednu 2022, kdy se mi udělal výpotek pod levým kolenem. Absolvoval jsem několik punkcí, avšak problém se stále vracel. Až posléze můj praktický lékař z krevních testů zjistil, že jsem přechodil boreliózu. Rozhodl se mi na měsíc nasadit antibiotika a v březnu mi bylo potvrzeno, že borelióza byla přeléčena. 

Tady nicméně můj příběh bohužel zdaleka nekončí. Problém s kolenem přetrvával i nadále, můj ortoped se proto v květnu rozhodl pro operaci, při které mi byla zjištěna špatná chrupavka. Poté jsem se vrátil do práce. 

Měl jsem skvělou práci a skvělého šéfa. Pracoval jsem jako technik budov. Po návratu do práce ale opět začaly problémy s nohama, slabost, horší rovnováha. 

Všechny tyto problémy jsem přisuzoval slabosti po rekonvalescenci. Zanedlouho jsem tak opět skončil u neurologa, který mě objednal na lumbální punkci a magnetickou rezonanci mozku. V září, ihned po lumbální punkci jsem skončil na 14 dní na infekčním oddělení s diagnózou neuroborelióza. Po magnetické rezonanci mi byla diagnostikována roztroušená skleróza a já byl hospitalizován na neurologii. 

Po několika dalších vyšetřeních mi v prosinci byla potvrzena nejtěžší forma onemocnění a to primárně-progresivní roztroušená skleróza. 

Poté začalo kolečko atak. Ke zhoršování docházelo snad každých 14 dní. Absolvoval jsem biologickou léčbu, plazmaferézy a další. Vše bez úspěchu. Během tři čtvrtě roku se můj stav zhoršil natolik, že jsem ušel sotva 20 metrů s francouzskými holemi.

Doktoři se rozhodli jednat a já aktuálně absolvuji transplantaci kmenových buněk, která by měla primárně zastavit progresi mého onemocnění. 

Po stabilizaci roztroušené sklerózy mě opět čeká operace obou kolen.

Jak sbírka pomůže? 

Nyní žiji s mojí matkou, které je 68 let. Jsem nesmírně rád, že ji mám a i přes svůj věk mi velice pomáhá stejně jako můj starší bratr. 

Život naší rodině zasadil už jednu ránu, když má sestra zemřela při autonehodě. Bylo jí pouhých 27 let. Mamka si tohle nezaslouží a nejvíc mě trápí, když vidím, co s ní moje nemoc dělá. Život dokáže být někdy opravdu krutý, ale jak říkával Ivan Hlinka: " Hlavně se z toho nepos*at ! " 

Jelikož mám ochrnutou převážně celou levou polovinu těla, dělá mi obrovský problém řídit manuál. Peníze bych tedy využil na nákup auta v automatu, který by mi ohromně pomohl. 

Nejsem náročný, pokud by se vybralo méně peněz, koupil bych levnější auto, jen aby chvilku vydrželo. Momentálně jsem ZTP, mám přiznán invalidní důchod 3. stupně a veškeré úspory už padly. Proto bych vás rád požádal o pomoc. 

Děkuji!