Filípek potřebuje objevovat svět z kočárku

Dobrý den, jsem pečující o osobu blízkou, mého syna Filípka.

Filípkovi je jedenáct let, bohužel je však na úrovni jeden a půl ročního dítěte.

Filípek byl zdravé miminko, jen lehce opožděné. To jsme však pravidelným cvičením hravě dohnali. Do dvou a půl let se vše zdálo být v pořádku. Hrál si, říkal slabiky, ale nemluvil. To se mi moc nelíbilo, a tak jsem si vyžádala doporučení na foniatrii, kde hned po první návštěvě zazněla diagnoza AUTISMUS. Časem se začalo objevovat víc a víc autistických rysů. Začal ztrácet dovednosti které měl, přestal říkat slabiky, přestal si hrát. Podstupovali jsme spoustu vyšetření, během kterých se objevila další diagnoza a to MENTÁLNÍ RETARDACE. V 5 letech dostal Filípek první epileptický záchvat, se kterým nás odvezla sanitka a v nemocnici, po vyšetření, nám byla diagnostikována EPILEPSIE. Záchvaty se nám bohužel nedaří dostat plně pod kontrolu, zdá se, že Filípek bude farmakorezistentní. Když je dobré období, má záchvat třeba jednou do týdne, jindy ale zase klidně i každý druhý den. Jeho diagnoza je tedy AUTISMUS, HLUBOKÁ MENTÁLNÍ RETARDACE, EPILEPSIE a ADHD.

Filípek vyžaduje stoprocentní 24hod. péči. Je to náročné jak fyzicky, tak psychicky. Je to vyčerpávající, ale bojujeme. :) Jelikož škola byla nad Filípkovi síly, má domácí výuku. Filípek nemluví, je plně inkontinentní, nezvládá jemnou ani hrubou motoriku. Sám se nenají, nezvládá jíst příborem, ani lžící.

Filípek má rád telefon na kterém sleduje videa kde je on sám, nebo jeho blízcí. Dále na telefonu sleduje pohádky a písničky. Rád si prohlíží obrázkové knížky, leporela. Nejraději se dívá na obrázky, kde je spousta lidí a různých situací ze života. Je to zvědavý klučina, sleduje své okolí a nejraději když je ve svém, což mu umožňuje i kočár, ve kterém se cítí v bezpečí. Vše testuje pusou, musím být neustále ve střehu. Je to jako když si představíte batole, které vše strká do pusy.

Chodíme plavat, na procházky, na výlety, hipoterapie a vycházky na kočáru.

Pro Filípka je důležité udržovat alespoň minimální sociální kontakt, neutvrzovat mu všechny autistické rysy. Filípek potřebuje kočár z důvodu autistických afektů a EPI záchvatů. Jelikož je hyperaktivní, je nemožné s ním jít bez kočáru do obchodu, k lékaři, na úřad, atd. Po vyšší fyzické zátěži dostává také záchvaty, proto je pro nás kočár nezbytný. Při záchvatu spadne na zem a upadne do bezvědomí. V tu chvíli já už ho fyzicky nezvládnu, nedokážu ho zvednout.

Současný kočár nám dosluhuje.

Pojišťovna bohužel duševně postiženým neuhradí ani část nákladů. Stát a zákony na děti s poruchou autistického spektra vůbec nehledí, jako by neexistovaly.

Ráda bych Vás tímto požádala o finanční pomoc na pořízení kočáru. Vaše pomoc by nám velice pomohla. Byli bychom mobilnější, mohli bychom jet na delší výlet a Filípek by mohl poznávat nová místa. Lépe bychom zvládali zdánlivě běžné úkony jako nakupování, návštěvu lékaře, obíhání úřadů. Zkrátka a dobře, takový kočár nám zkvalitní život o 100%.

Mockrát Vám děkuji za přečtení našeho příběhu a nesmírně si vážím Vaší pomoci.

Kočár stojí 43 200 kč v základu

DĚKUJEME!

maminka Alena a Filípek.