Podejte Hance pomocnou ruku. Potřebuje terapie!

Jmenuji se Hanka. Narodila jsem se do rodiny bez otce a vyrůstala s matkou a sestrou.

Ze strany mojí matky bohužel docházelo k psychickému i fyzickému násilí.

V té době jsem si to neuvědomovala. Jen ve mně rostla nedůvěra v dobro a lidskost. Když jsem se pak osamostatnila, netoužila jsem po ničem jiném tolik, jako udělat za tím vším tlustou čáru.

Začít nový život. Na vysoké škole to ale neskončilo.

Čelila jsem tam totiž sexuálnímu obtěžování od vyučujícího.

Prohloubilo to můj pocit, že jsem bezcenná, jako nějaký předmět, se kterým si každý dělá, co chce. Nedokázala jsem se bránit.

Snažila jsem se dokázat svou hodnotu pro společnost i pro sebe usilovným studiem vysoké školy a pak tvrdou prací, velmi přesahující můj rámec povinností. To vedlo k tomu, že jsem psychicky i fyzicky zkolabovala. Z vyčerpání jsem i omdlela v práci. Co nejrychleji jsem vždy s větším pocitem viny a neschopnosti nastoupila zpět do práce a vše se opakovalo. Potřebovala jsem stále delší dobu na zotavenou.

Všechny tyto věci mě nakonec dostihly a musela jsem vyhledat pomoc.

Jak sbírka pomůže?

Na pochopení a zpracování své situace z dětství a dospívání teď pracuji se specialistou z oboru psychologie, terapie je zaměřená na změny v mém myšlení a v mém životě, které mi pomůžou zkvalitnit můj život jak osobní, tak pracovní.

Bohužel, terapie, na kterou docházím, není hrazená pojišťovnou. Platím 1150 Kč za setkání a to je pro mě finančně velmi náročné. Můj jediný příjem je nyní nemocenská a ta nestačí na pokrytí těchto výdajů.

Výtěžek této sbírky půjde právě na psychoterapie.

Prosím, pomozte mi.

Dostala jsem se do stavu naprostého vyčerpání. Do stavu, kdy nejsem schopná práce, nejsem schopná vstát z postele, dělat činnosti, co mě baví a nedokážu si ani připravit jídlo nebo se starat o svou hygienu.

Terapie mi pomáhá přerámovat své myšlenky, nevidět věci tak černě. Pracujeme na nácviku návyků, které mi pomohou se i v budoucnu vyhýbat zneužívání, a to jak tomu psychickému, tak tomu sexuálnímu, jehož jsem nyní snadným terčem. Také se pomaličku zlepšují mé panické ataky, deprese i úzkosti, dělám pokroky se svou sociální fobií – mám strach z lidí, nesnesu dotek, ani podání ruky, či jíst ve společné jídelně, nebo mluvit před více lidmi, což mi hodně komplikuje pracovní život.

Díky terapii konečně chápu, že ani to, v jakých podmínkách jsem musela vyrůstat, ani chování mé matky nebylo nijak zapříčiněno mojí vinou. Je nesmírně frustrující být v psychickém stavu, který mě ve všech oblastech mého života omezuje do takové míry, že nedokážu ani základně fungovat. Chtěla bych prostě konečně dostat šanci žít svůj život bez strachu. Zmírnit deprese a úzkosti – dostat šanci. Prosím, podpořte mě na mojí cestě.

Děkuji.