„Chci znovu žít!“ Elektrický vozík pro Jaroslava s artrózou

Bylo to jako blesk z čistého nebe. Ještě před šesti až sedmi lety jsem chodil, běhal, dělal všechno jako každý jiný. Ale pak to začalo… Nejprve sotva znatelná bolest v kyčelním pravém kloubu, trochu ztuhlosti po ránu. „To je věkem,“ říkal jsem si. „To přejde.“ Jenže nepřešlo.

Každý krok se stal bojem.

Ráno jsem se sotva postavil na nohy, schody byly nepřekonatelná překážka. Lékaři potvrdili to, co jsem nechtěl slyšet – artróza. Klouby ztrácely sílu, bolely, praskaly. A jako by to nestačilo, udeřila další rána – růže. Infekce, která mi doslova spálila nohu, proměnila ji v rudou, oteklou hmotu, na kterou jsem se nemohl ani podívat, natož se jí dotknout.

Najednou jsem byl uvězněný ve vlastním těle.

Nemohl jsem jít ven, dojít si pro jídlo, zvládnout běžné věci, které byly kdysi samozřejmostí. Zatímco ostatní žili své životy, já jen sledoval svět z okna. Každý krok byl utrpení, každý den boj s bolestí. Kvůli infekci není možná výměna kloubu kvůli artróze, protože hrozí úplná amputace celé nohy.

Jak sbírka pomůže?

A pak mi došlo, že takhle to dál nejde. Potřebuji elektrický vozík. Ne proto, že bych se vzdával, ale protože chci znovu žít! Chci si dojet ven, chci být samostatný, chci se znovu cítit svobodný. Bohužel ze svých velmi omezených příjmů zvládám sotva pokrýt pouze základní potřeby a nejsem schopný na vozík ušetřit.

Moc děkuji všem, kdo mi pomůžete začít znovu žít. Vaše pomoc je pro mě nedocenitelná.